Rekonstrukce v roce 2026 z pohledu energetiky.

Ještě před několika lety byla rekonstrukce především stavební téma. Řešilo se, co opravit, vyměnit nebo zmodernizovat. Energetika byla spíš vedlejší efekt.
Dnes je situace jiná. Ceny energií, tlak na provozní náklady a dostupnost dotačních programů posunuly energetiku do samotného centra rozhodování. Rekonstrukce a modernizace bez energetického kontextu dnes velmi často znamená promarněnou příležitost.
Data z evidence průkazů energetické náročnosti budov za rok 2024 přinášejí velmi jasný obrázek o tom, proč se dnes rekonstrukce řeší.
Největší část průkazů, konkrétně 45,1 %, spadá do kategorie „jiný účel zpracování“. V praxi se v drtivé většině případů jedná o podklady pro dotační programy, především Novou zelenou úsporám.
Tato čísla jasně ukazují, že energetické průkazy dnes nevznikají primárně kvůli zákonným povinnostem. Vznikají proto, že vlastníci plánují rekonstrukce a chtějí využít dotační podporu.
Dotace nejsou okrajovým doplňkem systému. Jsou hlavním motorem, který přivádí vlastníky budov k tomu, aby se do rekonstrukcí vůbec pustili.
Bez dotační podpory by velká část rekonstrukcí zůstala u dílčích oprav. Výměna oken bez řešení obálky. Nový zdroj tepla bez snížení potřeby energie. Zateplení jedné části domu bez celkové koncepce.
Dotace, zejména program Nová zelená úsporám, nutí uvažovat systematicky. A právě tady vstupuje do hry energetika jako klíčový rozhodovací rámec.
Rozdělení průkazů energetické náročnosti za rok 2024 ukazuje vysoké zastoupení energeticky nehospodárných budov. Nejpočetnější třídou je třída G.
Tato data ukazují, že v evidenci se ve velkém objevují budovy v nejhorším energetickém stavu. Typicky jde o objekty, které stojí před rekonstrukcí a u nichž se průkaz zpracovává jako vstupní podklad.
Největší energetický problém v Česku neleží v novostavbách, ale ve starších rodinných domech, bytových domech a provozních objektech.
U rodinných domů je třída G vůbec nejpočetnější skupinou. To potvrzuje, že právě tento segment představuje největší energetický problém, ale zároveň i největší příležitost ke zlepšení.
Jednou z nejčastějších chyb je postupná, nekoordinovaná rekonstrukce. Každý zásah sám o sobě dává smysl. Dohromady ale často nefungují optimálně.
Nový zdroj tepla v nezatepleném domě vede k vyšším výkonům a vyšším nákladům. Zateplení bez řešení větrání může zhoršit kvalitu vnitřního prostředí. Fotovoltaika bez znalosti spotřebního profilu nepřinese očekávaný efekt.
Energetika je systém. A rekonstrukce by se k ní měla chovat stejně.
Ještě před zahájením rekonstrukce je klíčové znát odpovědi na několik základních otázek. Jaká je současná energetická náročnost budovy. Kde vznikají největší ztráty. Jaké opatření má největší přínos a v jakém pořadí.
Bez těchto informací se rekonstrukce mění v drahý experiment.
Průkaz energetické náročnosti budovy není administrativní formalita. Je to základní analytický dokument, který popisuje energetický stav objektu.
Při rekonstrukci slouží jako výchozí bod. Ukazuje, kde budova ztrácí energii a jaký potenciál má zlepšení obálky, technických systémů nebo zdroje tepla.
Po dokončení rekonstrukce je nutné zpracovat nový průkaz, který ověří skutečný přínos provedených opatření.
Pokud plánujete čerpat dotaci z programu Nová zelená úsporám, energetický posudek je klíčovým dokumentem. Ten stanovuje rozsah opatření, jejich přínos a splnění podmínek programu.
Energetický posudek dává rekonstrukci jasný rámec. Bez něj nelze dotaci získat a často ani smysluplně nastavit jednotlivé kroky.
Programy typu Oprav dům po babičce navíc cílí na komplexní renovace. Nejde jen o dílčí zlepšení, ale o dlouhodobé snížení energetické náročnosti budovy.
Při výměně zdroje tepla je nutné myslet i na povinnosti po realizaci. U systémů s výkonem nad 70 kW je nutné do tří let provést Kontrolu systému vytápění.
Tato kontrola ověřuje, zda systém funguje efektivně a odpovídá navrženému řešení. Je důležitým prvkem dlouhodobé kontroly energetiky.
Zkušenosti z praxe ukazují, že správně navržená a koordinovaná rekonstrukce může výrazně snížit provozní náklady.
V PKV u klientů běžně nacházíme potenciál úspor až 30 % ročně. Největší přínos mají opatření na obálce budovy, zateplení střechy, fasády nebo půdy, a následná optimalizace zdroje tepla.
Rozdíl mezi rekonstrukcí bez energetického konceptu a rekonstrukcí řízenou energetickým posouzením je zásadní.
Příprava na rekonstrukci nezačíná jenom stavebním povolením. Začíná i analýzou energetiky.
Zpracování průkazu, energetického posudku a základního konceptu umožní reagovat rychle ve chvíli, kdy je dotační výzva otevřená. Bez přípravy se často čeká další rok.
Systematické řešení energetiky dává smysl pro vlastníky rodinných domů, bytových domů, firemních objektů i obce, které plánují rekonstrukce s dlouhodobým horizontem.
Tam, kde energie tvoří významnou část provozních nákladů, je energetický přístup klíčovým rozhodovacím nástrojem.
Rekonstrukce budovy není kosmetická úprava. Je to investice, která ovlivní provozní náklady na desítky let dopředu.
Myslet na energetiku už ve fázi plánování se vyplácí. Průkaz energetické náročnosti, energetický posudek, kontrola systému vytápění a správné využití dotací nejsou byrokracie. Jsou to nástroje, které pomáhají udělat rekonstrukci chytře.
Chcete pomoct s kompletní úspornou rekonstrukcí? Zanechte na sebe kontakt.
Chcete pomoct s kompletní úspornou rekonstrukcí? Zanechte na sebe kontakt.
Úsporná opatření, dotace, ekologie nebo technologie na jednom místě
Vše důležité o energetice najdete přímo ve své e-mailové schránce.



