Obsah článku
Oba přístupy mají společného jmenovatele. Investice se často posouvají na později, než by dávalo ekonomický smysl. Přitom právě čas bývá u energetických projektů jedním z nejdražších faktorů. Každý měsíc odkladu znamená další měsíc vyšších nákladů na energie a další měsíc, kdy firma přichází o úspory, které už mohla vytvářet.
Právě proto nás při prostudování nové výzvy Nové úspory energie od Národní rozvojové banky nejvíce zaujal desetiletý bezúročný úvěr. Přináší totiž úplně jiný pohled na financování energetických investic. Místo otázky „Kolik můžeme získat na dotaci?“ otevírá mnohem důležitější otázku: „Jak rychle může investice začít vydělávat?“
Když jsme si ekonomiku typického projektu spočítali, vyšlo nám něco překvapivého. Pro řadu firem může být největší hodnotou celé výzvy právě bezúročné financování. A důvod je čistě ekonomický.
Návratnost není problém. Kapitál ano.
Dobře navržené energetické projekty většinou vytvářejí úspory po dobu deseti, patnácti i více let. Největší otázkou proto nebývá, jestli se investice vrátí. Tou nejdůležitější otázkou je, jak ji financovat tak, aby co nejméně zatížila firemní cashflow.
Představme si výrobní podnik, který plánuje modernizaci technologií za 10 milionů korun. Nová technologie sníží spotřebu energií natolik, že firma ušetří přibližně 1,2 milionu korun ročně.
Pokud by podnik financoval 7 milionů korun běžným bankovním úvěrem s úrokovou sazbou kolem 6 %, zaplatí během splácení přibližně 2 až 2,3 milionu korun pouze na úrocích.
U bezúročného úvěru zaplatí na úrocích 0 korun. Jenom tento rozdíl může mít pro ekonomiku projektu podobnou hodnotu jako samotná nevratná dotace.



