Proč může být bezúročný úvěr pro firmy lepší podporou než klasická dotace
Oba přístupy mají společného jmenovatele. Investice se často posouvají na později, než by dávalo ekonomický smysl. Přitom právě čas bývá u energetických projektů jedním z nejdražších faktorů. Každý měsíc odkladu znamená další měsíc vyšších nákladů na energie a další měsíc, kdy firma přichází o úspory, které už mohla vytvářet.
Právě proto nás při prostudování nové výzvy Nové úspory energie od Národní rozvojové banky nejvíce zaujal desetiletý bezúročný úvěr. Přináší totiž úplně jiný pohled na financování energetických investic. Místo otázky „Kolik můžeme získat na dotaci?“ otevírá mnohem důležitější otázku: „Jak rychle může investice začít vydělávat?“
Když jsme si ekonomiku typického projektu spočítali, vyšlo nám něco překvapivého. Pro řadu firem může být největší hodnotou celé výzvy právě bezúročné financování. A důvod je čistě ekonomický.
Návratnost není problém. Kapitál ano.
Dobře navržené energetické projekty většinou vytvářejí úspory po dobu deseti, patnácti i více let. Největší otázkou proto nebývá, jestli se investice vrátí. Tou nejdůležitější otázkou je, jak ji financovat tak, aby co nejméně zatížila firemní cashflow.
Představme si výrobní podnik, který plánuje modernizaci technologií za 10 milionů korun. Nová technologie sníží spotřebu energií natolik, že firma ušetří přibližně 1,2 milionu korun ročně.
Pokud by podnik financoval 7 milionů korun běžným bankovním úvěrem s úrokovou sazbou kolem 6 %, zaplatí během splácení přibližně 2 až 2,3 milionu korun pouze na úrocích.
U bezúročného úvěru zaplatí na úrocích 0 korun.
Jenom tento rozdíl může mít pro ekonomiku projektu podobnou hodnotu jako samotná nevratná dotace.
Výhody ale pokračují dál.
Program umožňuje odložit splácení jistiny až o dva roky. Během této doby už technologie běží, vyrábí a vytváří úspory, zatímco firma ještě nesplácí jistinu. Pokud projekt přináší úsporu přibližně 100 tisíc korun měsíčně, vytvoří za první dva roky přibližně 2,4 milionu korun provozních úspor, které může využít pro další rozvoj nebo si vytvořit finanční rezervu.
Po skončení odkladu zbývá na splacení sedmimilionového úvěru osm let. Měsíční splátka jistiny tak vychází přibližně na 73 tisíc korun, zatímco projekt stále vytváří úsporu okolo 100 tisíc korun měsíčně. Investice tak i během splácení generuje přibližně 27 tisíc korun pozitivního cashflow každý měsíc.
K tomu se přidává ještě třetí ekonomický efekt. Firma využívá desetileté bezúročné financování, takže vrací peníze postupně v čase. Pokud bude průměrná inflace v následujících letech například 3 % ročně, bude reálná hodnota budoucích splátek nižší než dnes.
A teprve poté přichází na řadu nevratný příspěvek až do výše 20 % způsobilých výdajů, který firma získá po úspěšném ověření dosažených energetických úspor.
Když se na projekt podíváme jako celek, zjistíme, že jeho ekonomika nestojí pouze na dotaci. Významnou část hodnoty vytváří právě způsob financování. A právě proto považujeme bezúročný úvěr za nejzajímavější část celé výzvy.
Každá firma má jinou ekonomiku investice
Modelový příklad ukazuje princip fungování bezúročného financování. Ve skutečnosti ale žádné dvě firmy nemají stejnou spotřebu energie, stejné technologie ani stejné investiční priority. Jinak vypadá logistický sklad, jinak výrobní hala a jinak potravinářský provoz. Stejná investice proto může mít v různých firmách úplně odlišnou ekonomiku.
Právě proto jsme připravili sérii modelových scénářů založených na reálných typech investic. U každého jsme porovnali běžné komerční financování s bezúročným úvěrem programu Nové úspory energie a spočítali dopad na cashflow, náklady financování, dobu návratnosti i celkovou ekonomiku projektu.
Nejde o teoretické příklady ani univerzální modely. Každý scénář vychází z realistických parametrů skutečných investic a ukazuje, jaký vliv má způsob financování na výslednou ekonomiku projektu.
Pokud mezi scénáři nenajdete podnikání podobné tomu vašemu, připravíme stejný výpočet přímo nad vašimi daty. Právě konkrétní čísla totiž rozhodují o tom, jestli se vyplatí investovat letos, nebo až za několik let.
Dotace je začátek. Skutečným cílem jsou dosažené úspory.
Jednou z největších změn nové výzvy je důraz na skutečný výsledek projektu. Nevratný příspěvek firma získává až po prokázání dosažených energetických úspor prostřednictvím ověřovacího energetického posudku. Rozhodující tedy není pouze správně podat žádost, ale především navrhnout projekt tak, aby plánované úspory skutečně přinesl.
Právě zde se podle nás rozhoduje o úspěchu celé investice. Dobře připravený projekt stojí na kvalitních vstupních datech, realistickém návrhu opatření a správně nastaveném způsobu měření výsledků. Díky tomu má vedení firmy jistotu, že ekonomika projektu bude odpovídat očekávání a že budou splněny i podmínky programu.
Co si z nové výzvy odnášíme
Po prostudování programu jsme si odnesli jednu hlavní myšlenku.
Dobře navržené energetické projekty většinou nevydělávají až po jejich splacení. Vydělávají od okamžiku, kdy jsou uvedeny do provozu.
Nejdůležitější otázkou proto není, jak vysokou dotaci lze získat. Tou nejdůležitější je, jak rychle dokáže investice začít vytvářet úspory a jakým způsobem ji financovat, aby co nejméně zatížila firemní cashflow.
Pokud zvažujete modernizaci technologií, osvětlení, vytápění nebo jiných energeticky náročných provozů, začněte výpočtem ekonomiky projektu. Rádi s vámi projdeme možnosti financování, ověříme podmínky programu Nové úspory energie a připravíme model, který ukáže skutečný dopad investice na vaše podnikání.
13 let
57 000+
140+
Austerity, subsidies, ecology or technology in one place
Everything important about energy can be found directly in your email inbox.


