Klíčové legislativní povinnosti v energetice měst a obcí 2026
Rok 2030 se blíží a spolu s ním přijdou nové požadavky na rekonstrukce veřejných budov, úspory energie i povinné dokumentace. Evropská směrnice EPBD IV i český zákon o hospodaření energií jasně říkají, že energetika už není volitelné téma, ale základní prvek řízení každé obce.
Problém je, že mnoho obcí má průkaz energetické náročnosti (PENB) z roku 2014 nebo 2015. A ten už je většinou neplatný. Stejně tak chybí kontroly systému vytápění, které jsou od roku 2023 povinné každých pět let.
„Každý měsíc potkávám starosty, kteří mají propadlý PENB a vůbec o tom nevědí,“ říká Ivan Korolov. „Až když chtějí žádat o dotaci, zjistí, že bez aktuálních dokumentů se žádost vůbec nepřijme.“
Navíc už od 1. 1. 2026 budou i pro města a obce platit nové limity spotřeby, podle kterých se určí, zda budete potřebovat audit nebo dokonce certifikaci ISO 50001.
To je jedna ze změn, která většině organizací uniká.
Každý z těchto dokumentů sleduje něco jiného. Společně ale tvoří systém, který říká, jak obec hospodaří s energiemi, kolik utrácí a kde může ušetřit.
Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB)
Ukazuje, jak energeticky náročná je budova, jakou má třídu a kde ztrácí nejvíce energie. Je povinný při výstavbě, větší rekonstrukci, prodeji nebo pronájmu a u všech veřejných budov nad 250 m². Platnost je 10 let.
Kontrola systému vytápění (KSV)
Týká se všech budov s výkonem topného systému nad 70 kW. Provádí se jednou za pět let a kontroluje účinnost, stav a nastavení kotlů, rozvodů i regulace. Bez platné kontroly hrozí pokuty od Státní energetické inspekce.
„Kdo má v pořádku kotelnu, má v pořádku půlku rozpočtu na energie,“ shrnuje Korolov.
Je komplexní analýza, která ukáže, kde se dá snížit spotřeba a kolik to bude stát. Zahrnuje technické i ekonomické hodnocení a doporučení konkrétních opatření.
Je mezinárodní norma pro systém řízení hospodaření s energií. Zavedení ISO 50001 pomáhá obcím dlouhodobě sledovat spotřebu, nastavovat cíle a prokazovat úspory.
Od 1. ledna 2026 vstoupí v platnost zásadní změny, které upravují povinnost zpracovávat energetické audity a zavádět systém řízení hospodaření s energií (ISO 50001). Změny vycházejí z novely č. 87/2025 Sb., která mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a byla schválena v rámci legislativního balíčku Lex OZE III. Novela přenáší do českého práva požadavky směrnice (EU) 2023/1791 o energetické účinnosti, která nově stanovuje limitní hranici 10 TJ, tedy 2 778 MWh, pro určení povinnosti zpracovat energetický audit.
Tato povinnost se nově týká všech organizací – jak z veřejné, tak soukromé sféry – jejichž průměrná roční konečná spotřeba energií (plyn, elektřina, teplo, pohonné hmoty apod.) za poslední tři po sobě jdoucí kalendářní roky překročí 2 778 MWh. Novela zároveň přesněji vymezuje, co se rozumí energetickým hospodářstvím organizace a jaké složky spotřeby do něj vstupují.
Organizace, které překročí uvedený limit, musí mít energetický audit zpracovaný do jednoho roku od vzniku povinnosti. Prakticky to znamená, že pokud organizace překročí hranici 2 778 MWh k 1. 1. 2026 (na základě spotřeby za roky 2023–2025), musí mít audit hotový nejpozději do 31. 12. 2026. Pokud k překročení dojde později – například k 1. 1. 2027 (spotřeba za roky 2024–2026) – lhůta pro zpracování auditu se posouvá na 31. 12. 2027. Platnost energetického auditu zůstává čtyři roky, stejně jako dosud.
Současně novela obsahuje přechodná ustanovení pro případy, kdy má organizace platný audit i po 1. 1. 2026. V takové situaci zůstává audit platný až do uplynutí své čtyřleté lhůty, bez nutnosti okamžitého přezpracování.
Organizace s velkou spotřebou energie nad 23 611 MWh ročně (85 TJ) mají povinnost zavést systém energetického managementu dle normy ISO 50001. Ten nahrazuje povinnost zpracovávat energetický audit a přináší komplexní přístup k řízení spotřeby – zahrnuje průběžné měření, vyhodnocování, nastavování cílů a plánování úspor. Certifikace probíhá jednou za tři roky, s každoročními dozorčími audity.
Zatímco energetický audit poskytuje organizaci komplexní přehled spotřeb a návrh konkrétních úsporných opatření, ISO 50001 zavádí systémové řízení, které vyžaduje aktivní naplňování stanovených cílů a prokazatelné snižování spotřeby i emisí. Společným cílem obou nástrojů je zefektivnění hospodaření s energiemi, snížení nákladů a podpora dlouhodobě udržitelného rozvoje.
Všechno začíná u průkazu energetické náročnosti budovy. PENB popisuje technický stav budovy a ukazuje, jak si stojí z hlediska spotřeby energie. Je to výchozí dokument, který říká, v jaké kondici budova je. Z průkazu energetikcé náročnosti budovy vychází všechno ostatní.
Na něj navazuje kontrola systému vytápění. Ta sleduje, jestli topná soustava funguje efektivně, jestli je správně seřízená, a jestli odpovídá tomu, co je uvedeno v průkazu. Jde o reálné měření a ověření provozu, ne o výpočet.
Když už má obec přehled o tom, jak budovy a systémy fungují, přichází na řadu energetický audit. Ten se dívá na celé portfolio spotřeb. Elektřinu, teplo, plyn i vodu. Jeho úkolem je hledat úspory, spočítat návratnosti a doporučit konkrétní opatření. Výstupem je plán, podle kterého se dá připravit rozpočet nebo žádost o dotaci. Audit ukazuje, kde se obec může zlepšit a kolik to bude stát.
Posledním stupněm je ISO 50001. To už není dokument, ale systém. Nastavuje pravidla, jak energii řídit, měřit a zlepšovat. Město, která má ISO, už neřeší jednorázové projekty, ale trvalý proces. Každý rok vyhodnocuje výsledky, stanovuje cíle a sleduje, jestli se úspory opravdu dějí. Ve výsledku tyto kroky tvoří logický celek.
PENB říká, jak na tom budova je. Kontrola systému vytápění ověřuje, že zařízení funguje, jak má. Energetický audit hledá, kde jsou rezervy. A ISO 50001 nastavuje systém, který to všechno udrží v chodu. Díky tomu má obec či město nejen splněné legislativní povinnosti, ale i dlouhodobý přehled o svém majetku, spotřebách a potenciálu úspor.
Když se legislativa nehlídá, problémy přijdou samy.
Nejčastější chybou je propadlý PENB. Ten má platnost deset let, ale mnoho obcí vůbec netuší, že je jejich průkaz dávno neplatný. Často se to zjistí až při podání žádosti o dotaci nebo při kontrole ze strany Státní energetické inspekce.
„Nedávno jsme narazili na školu, která měla průkaz z roku 2013. Původně to nikomu nepřišlo divné dokud nechtěli žádat o dotaci a nezjistili, že bez nového PENB se žádost ani neotevře,“ říká Korolov.
Dalším problémem je nesladěnost dokumentů. Obce si nechají zpracovat PENB, ale neprovedou následnou analýzu, nebo jim jejich zpracovatel nevysvětlí význam dokumentu. Tak máte sice průkaz, ale pokud s doporučeními nic neuděláte, je to vlastně jen splnění legislativní povinnosti bez přínosu pro vaší organizaci.
Třetí chybou je časový tlak. V prosinci se všichni snaží stihnout kontroly, dodat podklady k dotacím a aktualizovat průkazy. Jenže proces místního šetření, výpočtů a schválení není hotový přes noc. Kdo nechá všechno na poslední chvíli, riskuje zpoždění i ztrátu možnosti žádat o podporu.
„Největší úspora vzniká tím, že začnete včas,“ uzavírá Korolov. „Pak se vyhnete stresu, pokutám a zbytečným nákladům.“
Často i vidíme, že se nabízí i Průkazy energetické náročnosti budovy bez místního šetření. Místní šetření je ale zásadní, a pokud neproběhne, tak energetický štítek není průkazný, a hlavně většinou ani neodpovídá reálnému stavu budovy. Proto dbejte na to, aby váš realizátor vždy prováděl místní šetření. Jedinou výjimkou jsou novostavby, kde se dá PENB vyhotovit z projektové dokumentace, ale to většinou řeší projektant.
Každá obec by si měla do konce roku 2025 udělat přehled o svém majetku a dokumentech. Které budovy mají platný PENB, kde chybí kontrola vytápění, které objekty mají největší spotřebu jestli se na vás vztahuje povinnost mít energetický audit či ISO 50001. Hlavní je zkontrolovat, jestli všechny dokumenty jsou platné, a jestli vůbec jsou.
Z těchto informací se dá vytvořit plán, jak zvládnout příští roky. Nejen z hlediska zákonných povinností, ale i finanční stability.
Kdo má v ruce aktuální dokumenty, může snadno reagovat na nové dotační výzvy, plánovat rekonstrukce a vyhnout se zbytečným pokutám.
Pokud chcete mít ve všem jasno, přihlaste se na video: Klíčové legislativní povinnosti v energetice měst a obcí 2026, kde Ivan Korolov z PKV krok po kroku vysvětluje, co musí mít každá obec v pořádku, jak dokumenty spolu souvisí a proč se vyplatí jednat včas.
VIDEO ZDARMA
Podívejte se na krátké video, kde vám Ivan Korolov vysvětlí klíčové legislativní povinnosti v energetice pro města a obce 2026.
Podívat se na video
Chcete poradit s energetikou vaší organizace? Zanechte na sebe kontakt.
Chcete poradit s energetikou vaší organizace? Zanechte na sebe kontakt.
Úsporná opatření, dotace, ekologie nebo technologie na jednom místě
Vše důležité o energetice najdete přímo ve své e-mailové schránce.
