← Přehled článků

Recyklace solárních panelů má svá pravidla

Představte si ideální situaci – na své výrobní hale máte fotovoltaickou elektrárnu s několika desítkami panelů, díky tomu jste schopni pokrýt velkou část své spotřeby, a tak výrazně šetříte za elektřinu. Energie z panelů je navíc čistá, z obnovitelného zdroje, jenže… Třicet let (v lepším případě déle) uběhne jako voda a je na čase panely vyměnit. Kam ale s těmi starými?

V českém prostředí stále panuje představa, že opotřebované solární panely se vysypou někde na skládku, kde budou ležet už navždy. Jedná se však o další „energomýtus,“ který je na čase vyvrátit!

Jak už jsem naznačil, životnost panelů je kolem 30 let. Za tu dobu poklesne jejich výkon asi o 20 %. S takto sníženou výkoností je ale nemusíte hned vyhazovat, mohou tak sloužit třeba i dalších 15 let. Po této době je na čase panely vyměnit, žádné svážení na skládku se však neděje. Recyklace solárních panelů má jasná pravidla. Už od roku 2015 ukládá směrnice EU povinnost při zpracování panelů zajistit 70 % recyklace a 80% využití všech zbytkových materiálů. Jen 20 % je tak možné někde vyhodit. Celý proces se navíc stále vyvíjí a modernizuje, takže dosluhující panely je možné dál plně efektivně využít – třeba na výrobu nových.

S recyklací je nutné počítat a je dobře, že se proces zefektivňuje. Podle odhadů tu totiž budeme mít v roce 2050 skoro 80 milionů tun vysloužilých panelů.

V České republice se nejčastěji používají panely křemíkové, přičemž z jejich hmotnosti je 76 % sklo, 10 % plasty, 8 % hliníkový rám a asi 6 % tvoří vzácné kovy. Tyto panely se recyklují termicky a mechanicky, čímž se zachrání 96 % skla, 85 % křemíku a 80 % krystalických článků. To není tak špatné, že?

Druhým nejpoužívanějším typem jsou panely tenkovrstvé, kde je recyklace podobně úspěšná. Díky ní se zachrání až 95 % skla – které je navíc téměř stoprocentně čisté – skoro 100 % hliníku a získá se až 95 % polovodičového materiálu.

Recyklace v ČR však trochu vázne. Staré panely se od nás vyváží – i když zatím jen málo, protože první FVE se stavěly kolem roku 2008 – jelikož nemáme vlastní recyklační místo. Posíláme je tedy do Francie, Německa nebo Itálie. U nás to probíhá spíš experimentálně. Sklo z panelů se přidává třeba do stavebních materiálů místo části písku, ale je to trochu škoda, protože se jedná o sklo velmi kvalitní.

Na recyklaci je tak potřeba zapracovat. FVE je totiž jednou z nejlepších energetických cest do budoucna a pokud se nám podaří vyřešit recyklace, jedná se o cestu téměř ideální.

Napadá vás nějaký další „energomýtus“? Napište mi ho a já ho vyvrátím!

Jiří Španihel

Chcete mít aktuální informace ze světa energetiky? Přihlaste se k odběru blogových novinek!

Zajímají mě dotace, úsporná opatření, ekologie, technologie nebo semináře

Vše důležité o energetice najdete přímo ve své e-mailové schránce.

Zajímá vás, jak pracujeme s vašimi osobními údaji? Podívejte se sem.