Sdílet se v rámci komunitní energetiky 1. července nezačne. Proč to tak je a proč to není propadák?

Podle Ivana Korolova, našeho odborníka na komunitní energetiku, to ale není důvod k obvyklému českému stěžování: „Už to, že lidé přijímají myšlenku sdílení, je obrovský pokrok. Teď je třeba hledat možnosti, jak to realizovat a aktivizovat občany, aby vymáhali možnosti, které jim zákon dává,“ říká.

Složitý je také rozběh Energetického datového centra, které má zajistit přehled o množství vyrobené elektřiny v městech, obcích, firmách i na střechách rodinných domů. V tuto chvíli se předpokládá, že od srpna začne fungovat jeho přechodná forma. Finální forma je zatím v nedohledu, protože na dodavatele softwarového řešení se teprve rozbíhá výběrové řízení.

„Jistě, můžeme naříkat, že nic nefunguje, ale v PKV máme za to, že je potřeba dívat se na věci jinou optikou. Už jenom to, že se ze sdílení energie a její výroby v malých lokálních zdrojích stává tak velké téma, je úspěch. Ještě před pár lety by to nikoho ani nenapadlo. Ochota vyrábět elektřinu z obnovitelných zdrojů a sdílet ji je velká. Pojďme se na to tedy dívat jinak a bavit se o tom, jak je možné to dělat za současných podmínek,“ vybízí Korolov.

Na mysli má například zřízení lokální distribuční soustavy nebo mikrogridu v rámci obcí – samostatné elektrické sítě, jež umožňuje generovat vlastní místní elektřinu a využívat ji tam, kde je nejvíce potřeba.

„Především starostové obcí už tuto cestu mají vyzkoušenou a umí ji, protože standardně rozšiřují obecní infrastrukturu. Teď jim navíc nahrává to, že existuje řada dotačních titulů, kde si mohou říct o peníze na projekty výstavby obnovitelných zdrojů energie. Pojďme toho využít a vybudovat je a ke vzájemnému propojení dojdeme později. Legislativa, kterou k tomu máme, je jednou z nejlépe připravených v rámci celé Evropy,“ vybízí Korolov s tím, že takové projekty vytvoří potřebný tlak na provozovatele distribuční soustavy, kteří se zatím do podpory sdílení nehrnou. Na dohled je přitom schválení takzvaného LEX OZE III, který řeší akumulaci energie a sází hodně na využití větrné energie, tedy dalších prvků, které do soustavy přibudou.

A jak jsou města, obce či firmy na komunitní energetiku připravené? Ze zkušenosti a každodenního kontaktu s klienty podle Korolova plyne, že úroveň je různá. Většina měst a obcí se o téma zajímá a někde už na něm ve velkém pracují. Jinde vyčkávají, až někdo vyšlape cestu, nebo udělali jen formální kroky. Největší chuť do sdílení cítí Korolov ze strany firem, které v tom vidí příležitost, jak efektivněji využít svoje už fungující fotovoltaiky v rámci skupiny nebo pro svoje partnery za protiplnění.