Má naše firma vůbec stavět fotovoltaiku? Jak to poznat dřív, než utratíte miliony

Fotovoltaika dnes působí jako samozřejmé rozhodnutí. Ceny elektřiny zůstávají citlivé téma, firmy hledají větší energetickou jistotu a střechy výrobních hal, skladů, obchodních center nebo provozních areálů vypadají jako nevyužitý prostor, který by měl začít vydělávat. Když má fotovoltaiku konkurence, sousední firma nebo jiný vlastník nemovitostí, je přirozené začít si klást otázku, jestli by ji neměla mít i vaše firma.

Jenže právě tady vzniká první riziko. Fotovoltaika není dobrá investice jen proto, že máte volnou střechu. A už vůbec ne proto, že vám někdo spočítal, kolik panelů se na ni vejde.

Dobrá fotovoltaika nevychází ze střechy, ale z provozu. Z toho, kdy elektřinu skutečně spotřebováváte, kolik jí spotřebujete, jaký máte odběrový profil, jak funguje objekt během dne, týdne i roku a jestli vyrobenou energii opravdu využijete.

Největší chyba je začít panely místo daty.

Nabídka na fotovoltaiku zdarma nemusí být nezávislé doporučení

Mnoho firem začíná tím, že si nechá zpracovat nabídku od instalační společnosti. To samo o sobě není špatně. Problém je v tom, že instalační firma má přirozeně motivaci projekt postavit. Prodává technologii, panely, střídače, montáž a realizaci. Její návrh tak často odpovídá otázce: „Kolik fotovoltaiky sem dokážeme dát?“

Jenže klient potřebuje odpověď na jinou otázku: „Kolik fotovoltaiky se nám opravdu vyplatí?“

To je zásadní rozdíl. Elektrárna může být technicky navržená správně, může mít pěkný výkon na papíře a přesto nemusí dávat ekonomický smysl. Typicky tehdy, když vyrábí příliš mnoho elektřiny v době, kdy ji objekt neumí spotřebovat.

Výsledkem jsou přetoky do sítě, jejichž hodnota bývá výrazně nižší než hodnota elektřiny spotřebované přímo v provozu.

Proto v PKV nezačínáme otázkou, kolik panelů se vejde na střechu. Začínáme otázkou, co se v objektu skutečně děje.

Návratnost v Excelu není totéž jako návratnost v provozu

Fotovoltaika se velmi snadno prodává přes návratnost. V tabulce se sečte výkon, výroba, cena elektřiny, dotace a investice. Výsledkem je číslo, které vypadá přesvědčivě. Jenže reálný provoz je složitější.

Rozhoduje například to, jestli firma spotřebovává elektřinu hlavně přes den, nebo v noci. Jestli má víkendový provoz. Jestli v létě jede výroba naplno, nebo má odstávky. Jestli má stabilní odběr, nebo výrazné špičky. Jestli bude v dalších letech měnit technologie, přidávat chlazení, baterie, nabíječky pro elektromobily nebo rozšiřovat provoz.

Bez těchto informací může vzniknout fotovoltaika, která dobře vypadá v modelu, ale v praxi vyrábí energii ve chvíli, kdy ji firma neumí využít. A čím větší elektrárna je, tím větší problém to může být.

Proto někdy dává smysl fotovoltaiku zmenšit. Ne proto, že by menší projekt působil méně ambiciózně, ale protože může mít lepší ekonomiku.

Menší elektrárna s vysokou vlastní spotřebou může vydělat víc než větší elektrárna, která posílá velkou část výroby do sítě za nízkou cenu.

Odběrový diagram řekne víc než plocha střechy

Jedním z nejdůležitějších podkladů pro správné rozhodnutí je odběrový diagram. Ten ukazuje, kdy a kolik elektřiny objekt skutečně odebírá. Díky tomu lze porovnat výrobu fotovoltaiky se skutečnou spotřebou v čase.

Právě odběrový diagram často ukáže, jestli je fotovoltaika skutečně investice, nebo jen dobře vypadající technologie na střeše.

Fotovoltaika není perpetuum mobile na peníze. Je to investice do efektivity. Vydělává hlavně tehdy, když vyrobenou elektřinu dokážete smysluplně využít ve vlastním provozu.

Pokud elektrárna vyrábí ve chvíli, kdy objekt elektřinu nepotřebuje, vznikají přetoky do sítě. A ty dnes často představují ekonomicky slabé místo celého projektu. Výkupní ceny bývají nízké, v některých obdobích se může elektřina na trhu prodávat za velmi nízké nebo dokonce záporné ceny a návratnost pak najednou nevypadá tak dobře, jak působila v původní tabulce.

Proto nestačí vědět, kolik elektřiny fotovoltaika vyrobí za rok. Důležité je vědět, kdy ji vyrobí a jestli ji v tu chvíli opravdu spotřebujete.

Ne každá střecha je dobrá investice

Vedle spotřeby je potřeba ověřit i technickou realitu objektu. Na první pohled může střecha vypadat ideálně, ale v praxi do návrhu vstupují světlíky, vzduchotechnika, hromosvody, záchytné systémy, požární odstupy, kabelové trasy, stav elektroinstalace, statika a požárně bezpečnostní řešení.

Právě statika a PBŘ bývají u průmyslových a starších hal zásadní stopkou. Projekt může na papíře vypadat dobře, ale pokud konstrukce střechy neunese navržené zatížení, nebo pokud řešení neprojde požárně bezpečnostními požadavky, nestačí jen ubrat několik panelů. Může být potřeba jiné technické řešení, úprava konstrukce, jiné rozmístění technologie nebo úplně jiný přístup k projektu.

Do toho vstupuje distribuce. Ne každou elektrárnu lze jednoduše připojit. Ne všude je dostupná potřebná kapacita. A ne každý projekt se podaří nastavit tak, aby prošel dotací, stavebním řízením a následnou realizací bez zásadních změn.

Proto je důležité vědět předem nejen to, kolik může fotovoltaika vyrábět, ale také jestli projde technickým posouzením, požární bezpečností, připojením, dotací a povolovacím procesem.

Kdy má smysl říct: nedělejte to

Dobrá příprava fotovoltaiky nemá za cíl za každou cenu potvrdit původní nápad. Má dát klientovi rozhodovací jistotu. Někdy výsledek ukáže, že projekt dává smysl a stojí za to pokračovat. Někdy se ukáže, že je potřeba ho zmenšit, rozdělit do etap, doplnit o baterii nebo nejdřív vyřešit spotřebu objektu. A někdy je správná odpověď, že v dané podobě fotovoltaika smysl nedává.

To není neúspěch. To je často největší úspora celého procesu.

Firma se díky tomu vyhne investici, která by se v realitě nevracela tak, jak slibovala tabulka. Nebo projektu, který by narazil na razítka, statický posudek, požární bezpečnost nebo připojení ve chvíli, kdy už má rozjetou realizaci a nakoupený materiál.

Jak k tomu přistupuje PKV

PKV není instalační firma. Fotovoltaické elektrárny nestavíme, neprodáváme panely a nejsme navázaní na konkrétní technologii ani dodavatele. Díky tomu můžeme stát na straně klienta a posoudit projekt nezávisle.

Na začátku ověřujeme spotřebu, odběrové diagramy, provozní režim, technický stav objektu, možnosti připojení, dotační logiku a ekonomiku projektu. Cílem není navrhnout největší možnou elektrárnu. Cílem je zjistit, jestli má projekt smysl, jak velký má být a co všechno je potřeba připravit, aby nenarazil na technickou realitu objektu až ve chvíli, kdy už běží realizace.

Pokud projekt vychází dobře, pokračujeme technicko-ekonomickou studií, projektovou dokumentací, statickým posouzením, požárně bezpečnostním řešením, připojením k distribuci, dotační administrací, výběrem dodavatele a navazujícím servisem.

Klient tak nezíská jen návrh fotovoltaiky. Získá odpověď, jestli do ní má vůbec jít.

Příklady z praxe

ZDR Investments: Ne každá střecha musí dostat panely

Pro společnost ZDR Investments jsme prověřovali fotovoltaický potenciál rozsáhlého portfolia retail parků s přibližně 200 000 m² střešních ploch. Cílem nebylo zaplnit co nejvíce střech panely, ale oddělit skutečné investiční příležitosti od projektů, které by technicky nebo ekonomicky nedávaly smysl.

PKV prověřilo objekty z pohledu statiky, připojení, spotřeby i využití vyrobené energie. Výsledkem byla investiční mapa portfolia, která ukázala, kde má FVE smysl realizovat hned, kde je nutná úprava objektu a kde by projekt znamenal zbytečné riziko.

GHERKIN: Pilotní projekt, který ukázal reálnou ekonomiku provozu

Pro společnost GHERKIN jsme připravili pilotní fotovoltaiku pro obchodní středisko ve Znojmě. Elektrárna o výkonu 500 kWp vyrábí přibližně 500 MWh elektřiny ročně a přináší úsporu kolem 2 milionů korun za rok.

Díky vývoji cen energií se návratnost projektu zkrátila z původních 7,5 roku na přibližně 4 roky. Projekt ukazuje, jak důležité je správně vyhodnotit provoz, ekonomiku a využití vyrobené energie ještě před realizací.

Hoštická: Fotovoltaika až jako součást většího řešení

U společnosti Hoštická jsme pomohli připravit projekt, kde fotovoltaika nebyla izolovanou technologií na střechu, ale součástí širší energetické modernizace.

Nejprve se řešila samotná spotřeba objektu, zateplení, výměna oken a dveří, modernizace osvětlení a tepelné čerpadlo. Teprve na takto připravený objekt dávala nová FVE plný ekonomický smysl.

Projekt ukazuje, že největší hodnotu často nevytváří samotné panely, ale správné pořadí jednotlivých kroků.

Kalkulačka návratnosti fotovoltaiky bez dotace