Starosta Ostrova navrhuje: PENB nestačí, ideál je „karta budovy“

Proč se Ostrov pustil do energetiky

Vaše město patří v energetických otázkách k těm nejaktivnějším v Česku. Jak se to stalo?

Je to kombinace. Energetika nás zajímá, protože se na ní dají ušetřit velké náklady, ale zároveň také reagujeme na tlak, který na nás vyvíjí stát i Evropská unie. Třeba energetická koncepce a energetický management nám určitě v mnohém otevřely oči.

Osobně je mi to blízké i díky tomu, že mám doma na střeše vlastní fotovoltaiku už někdy od roku 2010 a vidím, jaký to má smysl v malém doma, natož na úrovni města. Proto jsme si postupně udělali analýzy našich budov. Zjistili jsme, jak přesně jsme na tom se spotřebami a začali řešit, jak bychom energii mohli šetřit prostřednictvím sdílení. Paradoxní je, že vlastní fotovoltaiku máme teprve v běhu, ale už jsme v režimu sdílení, takže energii odebíráme od těch, kteří byli rychlejší.

Fotovoltaika, baterie a energetické společenství

Chystáte ale několik velkých projektů, že?

Ano, jeden třeba na našem největším bytovém domě, který má šest vchodů a asi 38 bytů. Máme tam vyprojektovanou fotovoltaickou elektrárnu o výkonu 60 kWp a k tomu rovnou i bateriové úložiště o kapacitě 90 kWh.

Bude to už čtvrtý bytový dům s fotovoltaikou ve městě, takže chceme založit energetické společenství a energii využít na největších žroutech ve městě: zimním stadionu, na zámku, kde sídlí městský úřad, nebo v domě pokojného stáří.

Energetická koncepce: od tarifů po otopnou soustavu

Vrátím se k vaší energetické koncepci, kdy jste s ní začali a s jakými kroky se v ní počítá?

To má delší historii. Já jsem byl starostou už v letech 2010 až 2017 a už tehdy jsme si třeba zkontrolovali všechny připojovací body na jednotlivých objektech, jestli tam nejsou zbytečně vysoké tarify. No a už jenom prvotním mapováním jsme ušetřili 100 000 korun jen na povinných poplatcích. Další věc byla třeba výměna veřejného osvětlení. Z nákladů šest milionů ročně jsme dokázali jít na dva miliony.

Samotné prvotní mapování připojovacích bodů ušetřilo městu 100 000 Kč na povinných poplatcích a výměna veřejného osvětlení snížila roční náklady ze šesti milionů korun na dva miliony.

Když se řekne energetická koncepce, je ale důležité myslet na to, že nejde jenom o elektřinu, ale třeba i o plyn, na kterém se vaří ve školních kuchyních, nebo u nás třeba i o městskou teplárnu. Důležité je mít přehled i o spotřebě otopné soustavy a to je jen kousek od teplé a studené vody. Jedna věc je, že máme přehled my jako radnice, ale pak je taky důležité, aby se informace dostaly třeba k ředitelům příspěvkových organizací, aby měli přehled o svých nákladech.

K otopné soustavě máte jeden konkrétní příklad. Přibližte ho, prosím.

Jak už jsem říkal, v historické budově ostrovského zámku sídlí od roku 2014 městský úřad. A ještě donedávna jsme tady neměli pod kontrolou energetické toky. Nevěděli jsme, jak se v rozlehlé budově nakládá s teplem a jestli někde zbytečně neuniká.

Jakmile jsme začali budovu monitorovat, došlo nám, že systém neexistuje. Když si úředník v pátek zatopil v kanceláři a po práci nechal topení naplno, topilo zbytečně celý víkend. Takže jsme udělali na otopné soustavě rozdělovač a vytvořili asi osm větví. Každá z nich je nyní monitorovaná a lze je všechny ovládat třeba i na dálku.

Elektromobilita a městský energetik

V čem je dnes za vás nejnáročnější držet krok?

Především v technologiích, které jdou kupředu mílovými kroky. Vezměme si například elektromobilitu a počet elektromobilů, které už dnes jezdí po českých silnicích. Také ve městě proto o jejich využití stále více přemýšlíme. Pokud totiž máte vlastní fotovoltaiku, můžete elektromobil provozovat velmi hospodárně.

Zatím alespoň připravujeme připojovací místa pro nabíjení. V první fázi jsme vytipovali dvanáct lokalit, které chceme rozmístit po městě rovnoměrně. Cílem je, aby měli občané nabíjení dostupné a nebyli odkázáni pouze na komerční rychlonabíječky.

Zřídili jste také pozici městského energetika. Co všechno dělá?

Došlo nám, že potřebujeme někoho, kdo bude o energetice města schraňovat informace a bude mít přehled. Je důležité spravovat dokumentaci, hlídat plnění energetické koncepce, dávat informace ředitelům příspěvkových organizací a připravovat podklady pro vedení města.

To nemůže dělat starosta. Náš úřad má asi 130 úředníků a přijde mi jako jediné správné, aby se aspoň jeden člověk věnoval této problematice naplno.

Karta budovy místo samotného PENB

Kolegové z PKV vám dělali mimo jiné průkazy energetické náročnosti budov. O čem přemýšlíte dál?

Při tvorbě průkazu vám dojde, že to, co po nás chce zákon, je vlastně hrozně málo. Proto se snažíme vytvářet si karty objektů, kde není jen PENB, ale obecně informace o technickém stavu objektu: kolik má pater, z jakého je materiálu, má takovouto střechu z roku XY, takové odpady, takovou vodoinstalaci.

Výsledkem je, že kdokoliv, kdo si to prohlédne, si o objektu může udělat komplexní obrázek. Když se budou informace průběžně doplňovat, bude každému hned jasné, co všechno se za života domu odehrálo. Když pak dáte na střechu třeba fotovoltaiku, hned víte, jaký dopad to mělo.

Co brzdí rozhodování a co poradit novým starostům

Kdybyste měl zhodnotit, co jsou největší překážky v tom, abyste s energetikou ve městě mohli postupovat rychleji?

Rozhodovací procesy a návaznost jednotlivých rozhodnutí na sebe.

A co byste poradil těm, kdo se třeba teď po volbách ocitnou v pozici starosty nově?

Aby s energetickými projekty nepřestávali, ale šlápli do nich ještě víc. Nešetřili na instalování FVE tam, kde to na objektech města dává smysl. A přemýšleli o sdílení mezi městskými objekty a nad kooperací s firmami na území města a nejbližším okolí. V budoucnu se to nemůže nevyplácet.

Očima Ivana Korolova

To, co dělají v Ostrově, opravdu stojí za pozornost v mnoha ohledech. Město už má zavedený energetický management v základní podobě a průběžně sleduje spotřeby. Je to stejná logika jako u rozpočtu: neřídíte ho podle poslední roční uzávěrky, ale podle dat, která máte k dispozici napříč rokem.

Podobný pokrokový přístup se ukazuje i u tepelného hospodářství, které tady stojí na diverzifikaci energetických zdrojů, hojně totiž využívají biomasu. To zajišťuje stabilní cenu tepla a budovy napojené na centralizované zásobování teplem, včetně těch starších, mají PENB ve vyšších třídách hodnocení. Takové budovy se vyhnou očekávaným rekonstrukcím, které od roku 2030 nařizuje evropská směrnice o energetické náročnosti budov EPBD IV.

Obecně u Ostrova oceňuju hlavně schopnost dotáhnout nástroje, které město má, do systému, který funguje dlouhodobě. Ať už jde o koncepční dokumenty a směrnice, nebo o monitorování energií a rozhodování založené na datech. Vedení města ví, že to všechno nemůže stát na pár lidech. Proto jdou dál a zvažují zavádění ISO 50001. Je to certifikace, která dá energetice pevný řád a rozdělí odpovědnost a kompetence mezi víc lidí napříč úřadem.