Obsah článku
Pro koho program je a kde ho můžete využít
Máte budovu nebo provoz v Jihočeském, Jihomoravském, Plzeňském, Středočeském kraji nebo na Vysočině a řešíte starou halu, drahé teplo nebo výrobu s vysokou spotřebou energie? Program Nové úspory energie je stavěný přesně na tenhle typ situace, kdy firma ví, že na energiích přeplácí, ale nemá po ruce zdravé financování, jak s tím pohnout. Nejde o novinku, kterou NRB zkouší poprvé, program navazuje na předchozí kola stejného typu podpory, jen s aktualizovanými parametry a čerstvou alokací. Přehled dalších možností, jak financovat energetiku firmy, najdete na naší stránce o dotacích na energetiku.
A tady je ten detail, který rozhoduje o tom, jestli má smysl spěchat. Žádosti se neposuzují najednou po skončení lhůty, posuzují se průběžně, v pořadí, v jakém přicházejí. Alokace tak jednou dojde, klidně roky před oficiálním koncem výzvy v roce 2029. Podmínkou přitom není sídlo firmy, ale místo realizace, pokud má vaše firma byť jen jednu provozovnu nebo budovu v některém z těchto pěti krajů, na program dosáhnete, i kdybyste měli hlavní sídlo v Praze.
Jak přesně funguje financování
Tenhle program není klasická dotace, kterou firma dostane předem nebo hned po nákupu. Skládá se ze dvou částí, bezúročného úvěru a nevratné dotace, a je dobré rozumět tomu, jak spolu souvisí, dřív, než začnete počítat rozpočet projektu.
NRB nejprve poskytne bezúročný úvěr, tedy s úrokem 0 % ročně, kterým firma investici zaplatí a zrealizuje. Splátky jistiny lze podle podmínek programu odložit až o 2 roky, takže firma má čas rozjet úspory na energiích dřív, než musí začít splácet naplno.
Až po dokončení projektu, na základě posudku, který ověří, že firma skutečně dosáhla slibovaných úspor, jí NRB vyplatí nevratnou dotaci, a to až do výše 20 % způsobilých výdajů. Tahle částka se použije na úhradu části úvěru, firma tak nemusí ze svého doplácet celý dluh, který si na projekt původně vzala.
Konkrétní příklad. Projekt za 20 milionů korun způsobilých výdajů. Pokud chce firma vytěžit plnou nevratnou dotaci, tedy 20 % způsobilých výdajů, 4 miliony korun, nesmí si vzít úvěr vyšší než 80 % způsobilých výdajů, tedy 16 milionů korun, protože součet úvěru a dotace nesmí přesáhnout 100 % způsobilých výdajů. Kdyby firma čerpala maximální úvěr 90 % způsobilých výdajů, tedy 18 milionů korun, prostor na dotaci by se zúžil na 2 miliony korun, i kdyby prokázala úsporu na plných 20 %. Vyšší úvěr hned na začátku a vyšší dotace na konci jdou tak trochu proti sobě.
Komerční úvěr na energetickou investici s takhle nastavitelnými podmínkami na trhu dnes nenajdete.
Čtyři kategorie opatření, a proč je nelze míchat podle libosti
Podporovaná opatření program dělí do čtyř skupin s pevnými pravidly kombinace, a tady firmy nejčastěji naráží, protože si projekt naplánují dřív, než si tahle pravidla ověří.
Zateplení obálky je jediná kategorie, která funguje jako univerzální vstupenka, bez ní se neobejdou ani technické systémy, ani doplňková opatření.
Čtvrtá kategorie stojí mimo tenhle systém úplně a nedá se kombinovat s ničím jiným. Firma proto musí u každého projektu vyřešit, jestli řeší budovu, nebo řeší výrobu, tyhle dvě cesty se nedají v jedné žádosti smíchat. Pokud ale potřebuje řešit obojí, budovu i výrobní technologii, nic jí nebrání podat dvě samostatné žádosti, každou pro jinou kategorii opatření.
Kolik procent úspory musíte prokázat
Tohle je kapitola, kde se rozhoduje o penězích víc, než by se čekalo, a kde padají dva termíny, de minimis a GBER, které v žádosti uvidíte, ale nikdo vám je sám od sebe nevysvětlí.
De minimis je z latiny „o málo významných věcech“. V jazyce EU dotací znamená kategorii veřejné podpory, která je natolik malá, že podle Bruselu nenarušuje hospodářskou soutěž na jednotném trhu, proto ji stát může poskytnout jednodušší cestou, bez zvláštního schvalování Evropskou komisí. GBER je zkratka anglického General Block Exemption Regulation, česky nařízení o blokových výjimkách, do kterého firma přejde ve chvíli, kdy limit de minimis vyčerpala, nebo se pro něj rozhodne sama, protože jí to vychází lépe.
Energetický posudek proto není papír, který se odškrtne kvůli žádosti. Je to dokument, který přímo určuje, kolik peněz firma na dotaci nakonec dostane.
Ověřovací energetický posudek: bez něj se nevratná dotace nevyplatí
NRB nevyplácí nevratnou dotaci automaticky po dokončení stavby. Udělá to až na základě takzvaného Ověřovacího energetického posudku, který se zpracovává po realizaci a potvrzuje, že firma skutečně dosáhla slibovaných úspor. Bez něj banka dotaci nevyplatí, ať byl projekt sebelépe provedený.
Pokud firma slíbenou úsporu nedosáhne, nebo měření zanedbá, o nevratnou dotaci přichází, přestože úvěr už čerpala a bude ho muset splatit v plné výši. Dvanáctiměsíční nepřetržité měření navíc nemusíte řešit ručně na papíře, dá se to nastavit přes ENMON, náš vlastní systém energetického managementu, který spotřebu hlídá průběžně a v okamžiku podání Ověřovacího posudku máte podklady hotové. Investice se vyplatí navrhovat s rezervou, ne na hranici toho, co posudek na papíře slibuje.
Kolik smí firma na úvěru a nevratné dotaci dohromady získat
Maximální intenzita veřejné podpory, tedy součet ekonomické hodnoty bezúročného úvěru a nevratné dotace, se liší podle velikosti podniku a typu opatření, a je dobré ji znát dřív, než se firma rozhodne, kolik z investice bude přes program financovat.
| Velikost podniku | Zateplení + technické systémy, nebo výrobní technologie | Jen jednotlivý prvek obálky |
|---|---|---|
| Malý podnik | 55 % | 50 % |
| Střední podnik | 45 % | 40 % |
| Velký podnik | 35 % | 30 % |
Bezúročný úvěr sám o sobě má ekonomickou hodnotu, jsou to úroky, které firma neplatí. Tahle hodnota se počítá v penězích a nazývá se hrubý grantový ekvivalent. Do stropu z tabulky se počítá společně s nevratnou dotací. U velkých podniků proto může vysoká hodnota samotného úvěru reálně krátit dotaci, protože firma se blíží stropu, aniž by o tom sama věděla. U malých firem tenhle strop v praxi téměř nikdy nebrání získat plnou dotaci 20 % výdajů. Přesný výpočet vždy provádí NRB, ale orientační číslo si firma může spočítat i dřív, a rádi jí s tím pomůžeme, ať ví, s jakou částkou reálně počítat ještě před podáním žádosti.
Tři situace, kdy se vyplatí jednat hned
Tři skupiny firem, pro které dává tahle výzva smysl nejvíc, potkáváme u nás v PKV pořád dokola.
První jsou firmy, které plánují výměnu nebo modernizaci výrobních zařízení a chtějí investici spojit s reálnou úsporou provozních nákladů, ne jen s obnovou strojů, které stejně brzy dosloužily. Druhou skupinou jsou firmy, které řeší rozsáhlejší rekonstrukci budovy, typicky zateplení spolu s výměnou vytápění nebo doplněním fotovoltaiky, a hledají financování, které nezatíží cash flow úrokem po dobu, než se investice vrátí. Třetí skupinou jsou firmy, které měly projekt už připravený, ale nestihly se dostat do některé z předchozích vln podobných výzev. Energetický posudek nebo hotová projektová dokumentace tak nepřijdou vniveč, jen se přizpůsobí aktuálním parametrům.
Za dosavadní programy na podporu energetických úspor NRB touto cestou vyplatila firmám dohromady 2,4 miliardy korun, a firmy, které do některého z předchozích kol šly, dnes na energiích prokazatelně šetří.
Jakou dokumentaci NRB bude chtít
Než se do přípravy pustíte, počítejte s tím, že jde primárně o úvěrový produkt, ne o jednoduchý dotační formulář, a tomu odpovídá i rozsah papírování.
DNSH je zkratka anglického Do No Significant Harm, česky „nezpůsobit významnou škodu“, standardní požadavek u projektů financovaných z evropských zdrojů, dotazník ověřuje, že projekt neškodí životnímu prostředí. Firmy, které přípravu podcení a začnou shánět dokumenty až ve chvíli, kdy je NRB vyžádá, se u průběžné výzvy s omezenou alokací zbytečně zdrží. A zdržení tu znamená přímo ztracené peníze, protože zatímco firma shání poslední čestné prohlášení, jiná žádost v pořadí předbíhá.
Jak vám pomůže PKV?
Provedeme vás celou cestou k úspěšnému projektu, od prvního posouzení, jestli se vám program vyplatí, až po vyplacení nevratné dotace na účet. Ať firma řeší obálku budovy, technické systémy nebo výrobní technologie, základem žádosti je vždy kvalitní energetický posudek, u výrobních zařízení buď samostatný, nebo v kombinaci s architektonicko-stavební částí, podle toho, jak je projekt postavený. Zpracování posudku máme u nás v PKV jako vlastní službu, děláme ho sami, ne přes třetí stranu. Tam, kde to lokalita vyžaduje, přidáváme ornitologický posudek.
Pomáháme dál s poptávkovým řízením na projekční práce, kontrolou souladu projektové dokumentace s dotačními podmínkami a samotným podáním žádosti. Po realizaci zajišťujeme podotační servis, tedy monitoring spotřeb přes ENMON po dobu povinných 12 měsíců, a zpracování Ověřovacího energetického posudku, na kterém závisí, jestli firma nevratnou dotaci skutečně dostane. Pokud vám navíc chybí kapacita to celé hlídat interně, externí energetik od PKV to může řešit za vás průběžně, ne jen kolem jedné žádosti.
Jako nezávislý konzultant nejsme vázaní na žádného dodavatele technologií, doporučení dáváme čistě v zájmu klienta.
To se projeví hlavně u větších projektů, kde špatně zvolená kombinace opatření může stát firmu statisíce na nevyužitém stropu podpory. Firmy, které o programu uvažují, by neměly čekat se založenýma rukama. Příprava energetického posudku, výběr projektanta a kompletace podkladů pro NRB trvá týdny, ne dny, a u průběžné výzvy s omezenou alokací znamená dřívější podání konkrétní finanční výhodu.
Chcete zjistit, jestli váš projekt do programu Nové úspory energie zapadá a kolik byste na něm mohli reálně získat na nevratné dotaci?
