Prezident IFMA: Státní správa si brzy uvědomí, o kolik hospodárněji by mohly jejich budovy fungovat

Jedním z kroků, který by měl nastartovat změnu, je i legislativa, která od 1.ledna 2027 nařizuje projektovat, stavět a provozovat nově postavené budovy v majetku kraje a státu v hodnotě více než 150 milionů korun v BIM modelu. Dost možná to přinese revoluci.

‍

‍

IFMA má dohromady 26 tisíc členů ve 150 zemích světa, což přináší know-how, které se nikde jinde nenajde.

‍

„Jen v Česku máme kolem 200 členů. Všichni mají unikátní přístup do světové platformy, kde máme asi 50 diskusních fór, takže například v pandemii jsme věděli nejdříve, jak dezinfikovat zasažené prostory, protože to před námi řešili již kolegové v Asii. Podobně čerpáme cenné rady a informace o tom, co se chystá například v Evropské komisi,“ poukazuje Jiří Knap.

‍

Největší akcí IFMA CZ je každoroční konference FM summit, který se letos konal v nové centrále Škoda Auto Mladá Boleslav, což je pro obor zajímavá záležitost. Nový areál ředitelství už byl totiž právě v BIMu projektovaný, postavený a začíná být i provozovaný.

‍

‍

BIM znamená transparentnost a data

‍

Proč je to důležité? Velmi to zjednoduší a ztransparentní správu a také logistiku a evidenci majetku. Pokud vlastník bude digitální model vystavěného prostředí udržovat vpořádku a „pravdivý“, už se nestane, že se při výběrovém řízení každé čtyři roky bude počítat znovu a znovu rozloha ploch areálu třeba krajské nemocnice a pokaždé vyjde jiný výsledek.

‍

Díky změnám se sjednotí metodika, klasifikace i standardy a na tři kliknutí bude možné zjistit, kolik je v objektu koberců nebo kusů pisoárů. Zásadním způsobem to zlevní administraci správy a zvýší produktivitu facility managmentu,“ vypočítává Knap a přidává další počty.

‍

30 procent, zhruba to je podíl energetických nákladů na provozování stavby. Energetika je z hlediska nákladů zásadní a platí to už léta. Když jsme přišli před pandemií do obchodních center s tím, že je třeba jejich energetické nastavení optimalizovat, tak se nám property manageři tak trochu vysmáli, že to přece zaplatí nájemci. Dnes už by management center nic takového říct nedovolil, nájemci by se ozvali. A platí to i o jiných budovách a areálech. Vlastníci nemovitostí se začali chovat jinak, protože je k tomu finanční a energetická situace donutila, říká Knap.

‍

Hned ale dodává, že teď se „hasí požáry“ zpětně.

‍

„O nastavení a spotřebách budovy rozhoduje už projekt. A to, jak je stavba realizovaná. Jakákoliv pozdější změna v již hotovém objektu je vždy daleko dražší. Nejvíc na paměti bychom to měli mít u budov veřejné správy, protože jejich provoz je hrazený z peněz nás všech.“

‍

‍

„Efektivitu nemá nikdo v kompetenci“

‍

Nový zákon o správě informací o stavbě a vystavěném prostředí se dotkne vlastníků veřejných budov, státu a krajů. V ideálním světě by se měli starat o to, aby byl provoz objektů co nejhospodárnější. To se ale ne vždy neděje. Třeba už jen proto, že instituce mívají investiční odbor, který řeší rozsáhlé opravy a rekonstrukce, a správu majetku, která majetek spíš eviduje, než aby řešila vyhodnocení optimální správy a údržby. Správu a kontrolu facility managementu příspěvkových organizaci tak jako by nikdo neměl v kompetenci.

‍

„Velmi často na to neexistuje systémové řešení. Třeba v realitě středních škol by se tím měli zabývat jejich ředitelé, ale to je ve světle všech jejich povinností nereálné. Funguje to ve vyšším standardu snad jen v krajských nemocnicích, protože tam jde přeci jen o život,“ poukazuje prezident IFMA CZ.

‍

S novým zákonem by ale měl přijít podnět ke změnám. Když už se budou v BIMu modelovat a vytvářet digitální dvojčata nových budov, dává smysl, aby sek tomu zdigitalizovaly i objekty již vystavěné, a majitel měl evidenci napříč celým portfoliem budov ve svém vlastnictví.

‍

„Získáme tak přehled a možnost srovnávat, budeme si moc klást otázky, jestli opravdu na 200 škol potřebujeme 200 údržbářů a vypisovat 200 výběrových řízení na dodávky hygienických materiálů. Už teď víme, že v privátní sféře to jde daleko efektivněji,“ zdůrazňuje Knap, ale přidává i jedno úskalí. Na pracovním trhu teď určitě není dostatek kvalifikovaných odborníků, kteří by data mohli vyhodnocovat, pracovat s nimi a navrhovat změny.

‍